Historicky najväčší únos občanov Československa - Angola 1983

Unesení v Angole

Historicky najväčší únos občanov Československa – Angola 1983

Táto webová stránka je neziskovým a nekomerčným projektom Múzea totality vyhotoveným v záujme zachovania maximálneho množstva informácií o doteraz najväčšom únose československých (českých a slovenských) občanov v zahraničí. Na stránke sú použité najmä materiály poskytnuté priamym účastníkom únosu Lubomírom Sazečkom.

Za materiály ďakujeme ich autorom vo viere, že sme spoločne tým najhodnotnejším spôsobom prispeli k trvalému zachovaniu faktov a pamäti národa.

Únos československých občanů v Angole se odehrál 12. března 1983 během občanské války v Angole. Povstalecké hnutí UNITA zajalo v angolském městě Alto Catumbela 66 československých občanů včetně žen a dětí, kteří tam byli vysláni s úkolem obnovit provoz místní papírny. Československé odborníky na misi provázely jejich manželky a děti. Unesení českoslovenští občané byli následně donuceni k pochodu směrem k základně UNITY na jihu země vzdálené 1300 kilometrů. 19. dubna zemřel ve věku 37 let Slovák Jaroslav Navrátil. V červnu 1983 byly propuštěny ženy a děti a posléze také sedm nemocných mužů. O rok později, 23. června 1984, bylo propuštěno zbylých dvacet mužů.

(zdroj: Wikipedia.org)

Časová os účasti v Alto Catumbela a zajatí

Autorom časovej osi je Lubomír Sazeček

11.11.

1975

Vyhlášení nezávislosti Angoly, odchod Portugalců, paralýza průmyslu

Podzim,

1977

Rekonstrukce továrny CCPA v Alto Catumbela, první technici z ČSSR

podzim 1977

Jaro,

1978

Příchod prvních technologických expertů z ČSSR, půlroční stáže, první lékař

jaro 1978

Podzim,

1978

Obsazení rozhodujících pozic v technologii CCPA, permanentně více než 20 techniků

podzim 1978

Jaro,

1979

Uvedení všech technologických celků CCPA do zkušebního provozu

jaro1979

Léto,

1979

První roční kontrakty, první rodinní příslušníci, stálé obsazení Pôsto Médico

léto 1979, první rodiny

léto 1979, porodníci na Posto Médico

1980

Příchod techniků na ENE, energetický uzel v Alto Catumbela, s cílem výstavby 22 kV linky do
okresního města Ganda, přítomnost několika portugalských expertů v CCPA i ENE
techniků v CCPA okolo 30, obsazení zajištují GŘP (gen. ředitelství papíru a celulózy) České a
Slovenské republiky, celkový počet Čechoslováků dosahuje 60–70 osob

1980 odjezd jedné rodiny

1980 Milošem v bílém, 1. vedoucí na ENE

1980 Kubánští učitelé

Říjen,

1980

Příjezd 8-členného teamu zdravotníků na Pôsto Médico, kubánší technici v CCPA

Říjen 1980, část zdravotníků

1981

První dvouleté kontrakty expertů, příjezdy celých rodin, počet čs. občanů nad 80
Příjezd 20ti kubánských učitelů, množí se útoky na energetickou sít a kolony automobilů

1981 část dětí v AC

1981 válečný vrak

1982

První úbytek expertů na Pôsto Médico i v CCPA, počet čs. občanů na konci roku v AC klesl na 69
Pokračují útoky na energetickou sít a kolony automobilů, nastávají technologické potíže v CCPA

1982 zapojují se místní

1982

17.1.

1983

Po útoku na hydroelektrárnu v Lomaum, vyřazena továrna CCPA z provozu (viz foto – bod 4.)

17.1.1983. bod 4

31.1.

1983

Odchod kubánských učitelů z AC

31.1.83.Kubánci

31.1.1983 ojeli

7.2.

1983

Jednání zástupců čs. ZÚ s kubánskými diplomaty o bezpečnostní situaci v oblasti AC. Další
jednání, včetně účasti min. obrany gen. Dzůra, probíhala během celé doby až do útoku na AC.

7.2.1983 (1)

7.2.1983 (2)

26.2.

1983

Kednání Gažo, Greé – Payama, Ndalo v AC o bezpečnosti v oblasti. Dány bezpečnostní záruky ze strany Angoly

12.3.

1983

Přepadení AC a únos 66 Čechoslováků, prvních 27 km

12.3.1983

Domingos 12.3.83, nepřežil

12.3.83. velitel přepadení

12.3.1983 (1)

14.3.

1983

Začátek přesunu ze zádržného tábora na jih; první kontakt ZÚ se zástupci MČK

14.3.1983

9.4.

1983

Rozdělení čs. skupiny na tři části, hlavní a rychlé Ivanova a Sazečkova (s J. Navrátilem), 582 km

9.4.83

14.4.

1983

Sloučení hlavní skupiny se Sazečkovou, 635 km

14.4.83

19.4.

1983

Smrt Jaroslava Navrátila, ušel 731 km

20.4.

1983

Pohřeb J. Navrátila

30.4.

1983

Ivanova skupina je v cíli, na Jambě, uvádí 1100–1150 km pěšky, 700 km nákladním autem

30.4.1983 Saša

30.4.83.Jamba

3.5.

1983

Překonáváme řeku Kwanza po 948 kilometrech

03.05.83

16.5.

1983

Dosáhli jsme železnici CFB, 1146 km

855km CFB

26.5.

1983

Ivanova skupina přesunuta ze Jamby na Slonovku (Chanime) asi 80 km na západ od Jamby
Zbytek zajatých došel k autům, nasedá na dvě nákladní auta po 1326 km pěšky, propukla
žloutenka

26.5.1983

2.6.

1983

Oddělují se od nás Portugalci

3.6.

1983

První automobil dorazil na Jambu, odhadujeme až 1800 km

3.6.83 (2)

3.6.83.jamba

4.6.

1983

Druhý automobil také dojíždí na Jambu

4.6.1983

4.6.83 Jamba

7.6.

1983

Přišel nás pozdravit Savimbi

7.6.83

8.6.

1983

Přesun hlavní skupiny na Slonovku, všichni pohromadě

8.6.1983

8.6.1983 2

25.6.

1983

Novináři na Slonovce

26.6.

1983

Odjezd dětí a žen na Jambu, dostali jsme poštu z domova

26.6.83

26.6.83.2

26.6.1983.1

27.6.

1983

MČK na Slonovce, další dopisy, což nechápeme

27.6.1983

29.6.

1983

pan Navara a jeho výslechy, odjezd Pocse, Homoly, Viludy, Kociána, Kozmy, Szenteho a Klaka

30.6.

1983

První skupina před cestou do Prahy v Kinshase na letišti

První skupina před cestou do Prahy v Kinshase na letišti 30.6.1983

1.7.

1983

Po 111 dnech je 45 zajatých v Praze

1.7.1983

1.7.1983 (2)

1.7.1983 (3)

12.7.

1983

Výlet dvacítky na Jambu

12.7.83

14.7.

1983

Ve čtvrtek během dopoledne, po desáté hodině, jsme vojáky vyzváni ke slušnému oblečení. Po této nepříliš jasné, ale nám známé formulaci, se někteří převléknou do vyfasovaných vzorovaných košil a jdeme s naším poručíkem a kapitánem k jango. (pokračovanie v dokumente)

16.7.

1983

Setkání s poslanci EP, roztržka a 19. 7. návrat na Slonovku

14.8.

1983

Začátek izolace ve dvojicích

14.8.1983

13.9.

1983

Ivan odvezen na operaci kýly, Michl tamtéž se zápalem testes

13.9.83

19.9.

1983

Honza odvezen do nemocnice, prý se zápalem “testiculos“. Byl na tom po zdravotní stránce celou dobu zajetí vůbec velmi špatně.

26.9.

1983

MČK přijel zkontrolovat náš zdravotní stav

26.9.1983

13.10.

1983

Novináři a MSF, lékaři bez hranic na Slonovce, kontrolují náš stav?

23.10.

1983

Lékaři UNITA na Slonovce, kontrolují náš stav?

1.11.

1983

Vládní vyhláška odškodňující unesené občany; 20 mužů kromě ušlé mzdy za rok navíc, ani korunu!

4.11.

1983

Nabídka na jednání s UNITA

12.12.

1983

Dopisy z ČSSR

12.12.83

18.12.

1983

První neděle od 14. 8. strávená společně, poté už každá

18.12.1983

28.12.

1983

Další novinář, RTP točí krátký dokument, J. Michl je interviewován

28.12.83 Tony

2.1.

1984

Začíná měsíční období zdravotních problémů mnohých z nás

27.1.

1984

Začaly rozhovory ČSSR – UNITA v Bruselu z iniciativy J. Wolfa

27.1.1984

27.011984

27.01.84

1.2.

1984

Přijel „vytěžovací“ důstojník, vyslýchal pět kolegů

1.2.1984

1.2.1984 (2)

7.4.

1984

Přivezli Jugoslávce Ivana Sudena

17.4.

1984

Chiguchi nám oznamuje, že dohoda s našimi úřady proběhla a řeší se modality našeho
propuštění

24.4.

1984

Návštěva MČK

24.4.1984 - MČK

12.5.

1984

Odvezli Chorvata I. Sudena

26.5.

1984

Opouštíme Slonovku a jedeme na Jambu

26.5.84 Adolfo

19.6.

1984

Náměstek Svoboda letí do Afriky

19.6.1984

20.6.

1984

Euforie nás neopouští, setkání se Savimbim, prohlídka MČK

20.6.1984.Portugalci

21.6.

1984

Novináři na Jambě, večer propouštěcí ceremoniál a cesta na polní letiště UNITA a do
Johanesburgu

21.6.84

21.6.84 (2)

22.6.

1984

V Kinshase po 21 hodině a okolo 23 odlet speciálem do Prahy

letiště_UNITA

22.6.84 Joburg

23.6.

1984

8:30

20 mužů přistává na staré Ruzyni po 469 dnech s UNITA

23.6.84 Praha

23.6.1984 MF

27.9.

1984

Předání státního vyznamenání „Za statečnost“ premiérem Lubomírem Štrougalem

Státní vyznamenání Za statečnost L. Sazečkovi

Štátne vyznamenanie Za statočnosť - F. Zlochovi

Státní vyznamenání - medaile

František Zlocha

27.5.

1985

ČT uvedla televizní film „Deník angolské lékařky“ (rež. V. Kavčiak), poprvé a naposledy!

Deník angolské lékařky

15.11.

1986

Setkání zajatců v Brně za pozornosti StB, L. Sazeček sledován (veden spis), E. Pál vyslýchán

15.11.86.,1

15.11.86.2

1.2.

1987

Konečné vyrovnání ušlých platů za dobu zajetí

1.2.87 (1)

1.2.87 (2)

1.2.87 (3)

Rozhovor s Lubomírom Sazečkom,

jedným z unesených Čechoslovákov v Angole

Životopis Lubomíra Sazečka

Lubomír Sazeček, narodil se 30.1.1950 v Lukavci, tehdy okres Lovosice, nyní Litoměřice. Měl osm sourozenců, po základní škole se vyučil v SCHZ Lovosice a od roku 1970 pracoval v SEPAP Štětí.

V roce 1981 delegován v rámci technické pomoci do angolské Alto Catumbela, kde v jediné celulozce v oblasti zaučoval místní pracovníky ve výrobě a bělení celulozy!

Byl jedním z unesených Čechoslováků 12.3.1983. V roce 1984, 23.6., se vrátil ze zajetí do ČSSR.

Své zkušenosti z doby před zajetím ale i vlastní zajetí popsal ve svých knihách „Zajati v Angole“ – „Než přišla UNITA“, „Přepadení a pochod“, „Rok v buši“.

V roce 2009 spolu s režisérem Janem Mančuškou navštívili některá místa spojená s událostmi v Alto Catumbela a následným pochodem. Z cesty vznikl televizní dokument „Zajati v Angole“ a čtvrtý díl knihy „Zajati v Angole – Po 25ti letech“!

Od roku 1984 Lubomír Sazeček žije v Brně. Od roku 2011 jako aktivní důchodce.

(zdroj: Wikipedia.org)